Klasický krb je znán jako otevřené ohniště, který je architektonicky osazen do obytné místnosti. Nejčastěji se dává proti sedací soupravě, jelikož je na oheň hezky vidět. Správně postavený krb nekouří, dobře v něm hoří a jeho zadní šikmá plocha, příjemně topí. Krb lze používat i na grilování nebo opékaní potravin.
Při volbě správného krbu jsme často omezeni prostorem, rozpočtem, konstrukcí bytu a domu nebo svým životem. Taky bychom se měli zamyslet nad tím, jak budeme krb využívat a zda se o něj budeme správně starat. Podstatné je, zda chceme krb na plyn nebo dřevo. Plynový krb je dobrý v tom, že je to čistý zdroj tepla a můžeme ho schovat za skleněnými dvířky, proto je i více bezpečnější. Pokud nám prostor a konstrukce domu či bytu umožňuje umístění krbu na dřevo, tento krb je výhodný v tom, že je ekologický a vytváří příjemný pocit, jelikož zvuk praskání ohně je nenahraditelný. V dnešní době, jak krby plynové, tak na dřevo se dělí na: centrální, krby na zakázku, betonové, cihlové, mramorové, otevřené, zabudované a venkovní.
Centrální krby
Jsou krby uvnitř místnosti. Tyto krby bývají nejčastěji umístěný v nejprostornějších místnostech, který jeho účel jen podtrhují.
Krby na zakázku
Tyto krby jsou jednotlivě navrženy, tak aby přesně ladily s prostorem, do něhož je krb umístěn.
Betonové krby
Tyto krby se zdají na pohled někdy až moc nudné. Je tomu tak, že tento krb má jednoduchý vymezený prostor, který obklopuje oheň. Zde jde nejčastěji o celkovou architekturu než o design krbu.
Cihlové krby
Jedná se o běžnou klasiku, jelikož cihla a dřevo si po mnoha stránkách dobře rozumí. Tato kombinace vytváří klid útulného domova.
Mramorové krby
Tyto krby jsou správnou volbou pro vytápění. Nejenže mramor po vyhasnutí krbu ještě dlouho prostor prohřívá, tak je i odolný vůči oděrkám, žáru a je snadný na údržbu.
Vestavěné krby
Tato varianta krbů je nejčastější a nejvíce se využívá. Jejich zpracování má nespočet možností.
Venkovní krby
Jedná se o krby, které jsou součástí zahrad, teras nebo altánů. Hodně se kombinují se grilem nebo s udírnou.
Proč nechtějí svoje lidi?
Není to zase až tak dávno, jak si jistě vzpomenete. Byli to hlavně Němci, kdo to do nás prali ze všech stran. Že máme ty příchozí z neznáma nechávat na pokoji, i když se vědělo nebo aspoň tušilo, že to nejsou žádní mudrcové z Východu, kteří se k nám přišli jako kdysi do Betléma poklonit novorozenému spasiteli. Že mohou být nebezpeční. Ale měli jsme je bez zadržování nechávat projít naší zemí. Protože chtěli většinou do Německa a třeba paní Merkelová hrdě tvrdila, jak to Němci zvládnou.
Víme, jak to zvládali. Nebo takzvaně zvládali. Víme, že to nebyl žádná sláva. Ale těch, kdo tvrdili, že to země nezvládá, bylo málo. I v dobách, kdy nás tlačili do uprchlických kvót.
Pak se nějakou dobu mlčelo a svět pomalu pozapomněl. Jenže já ne a ne zapomenout. Hlavně když jsem se teď dočetla o tom, nad čím by určitě někdo plným právem zlomyslně řekl: „Dobře jim tak!“
V současnosti je prý v kurdském táboře Al-Hol na severu Sýrie zavřených asi 200 manželek bojovníků Islámského státu s dětmi, pocházejících právě z Německa. Kdysi se prostě nechaly zlákat, odjely tam za svými vyvolenými a staly se jejich ženami. A teď žebrají, aby se směly do Německa vrátit. Že prý se v tom táboře nedá žít. Je tam prý chaos, ve stanech tam na ně prší, nemají tam toalety ani pitnou vodu. Žijí tam mezi odpadky a krysami, děti bývají často nemocné a na doktora tam člověk nenarazí. A to prý už ani nemluvě o tom, jak se k nim kurdští strážní chovají, jak je ohrožují zbraněmi a elektrickými obušky. Jak jim kradou humanitární pomoc nebo si za ni nechávají platit. A i OSN jim v tom dává za pravdu. Že prý tam skutečně zemřely stovky dětí na podvýživu a infekce.
A Německo? Pro jeho bezpečnostní úřady je to prý problém, nemající řešení. Protože jsou tyto ženy podezřelé z přípravy závažných násilných činů, které by mohly Německo ohrozit, jsou radikalizované a v tomto duchu vychovávají i svoje děti. A tak by mohli v Německu přibýt další radikální islamisté. A ty tam nechtějí, protože je úřady nedokážou kontrolovat.
Takhle tedy zvládli ty, kdo k nim přitáhli z cizích zemí, kdo s Německem nikdy neměli nic společného. Ty si k sobě ochotně pozvali. A i když chápu jejich obavy, nedá mi to. Tyhle dvě stovky žen, které v Německu nechtějí, jsou přece jejich vlastní lidé! A ty ať si někde v té Sýrii na rozdíl od cizorodých migrantů třeba pojdou?
Ideální vztahy v rodině
Může být překvapením, že to, když někdo sdílí spokojené fotky velmi intenzivně a pravidelně nemusí znamenat přítomnost naprosto ideálního rodinného života. Někdy to naopak je tak, že vztahy dost skřípou, ale touha předvést se před svým okolím a nenechat na sobě nic zdát je pro tyto lidi důležitější. Schovat se dneska za fotky a virtuální svět je pro nás velmi snadnou cestou, ale dlouhodobě neřešit neshody není ideálním řešením a může dopadnout až závratně špatně.
Stud a strach
Kamarádky vás ještě před svatbou varovali, že váš nastávající není žádná výhra, možná i dost pije a navíc si s ním udělat dítě by byl veliký risk, stejný názor měla i vaše nejbližší rodina. Vy jste si samozřejmě udělala vše po svém a bohužel okolí mělo pravdu. Jenomže se bojíte jejich reakce, že se vám budou smát nebo nadávat, tak se schováváte za ideální svět, který je pouze na vašem profilu a ve vaší hlavě. Pokud jde o tento nebo podobný případ, kde situace může gradovat i domácím násilím, raději zapomeňte na pohádkového prince, toho budete mít čas hledat později. Soustřeďte se na to, jak z toho ven a ne jak takový „milostný vztah“ udržet. Svěřte se někomu, komu věříte a nebojte, určitě se vám nebude smát, ale bude se snažit pomoci.
Póza
Nedávno jste si s partnerem pořídili miminko. Vždycky jste byla módní hvězdou s ideální postavou a značkovým oblečením a kosmetikou. Jenomže tělo se po porodu změnilo a s jedním platem si nemůžete dovolit nakupovat tolik značkového oblečení a bot jako dřív. Tak se bojíte scházet s přáteli a raději střídáte pár kousků ale opravdu značkových a co nejvíce skrýváte na fotografiích svou postavu. Je to zase póza a sen o vašem ideálním životě. Nechte toho, máte zdravé dítě a vy jste taky v pořádku. Časem budete zase ve formě a i peníze na luxusnější kousky budou. Zatím se v klidu běžte pochlubit kamarádkám krásným uzlíčkem štěstí i v levném outfitu, určitě to pochopí, a jestli ne, tak opravdu vám za to nestojí.
Prarodiče na sociálních sítích
To, že jsou babičky a dědečkové na sociálních sítích nebo alespoň vlastní chytrý telefon, na který mohou pořizovat fotografie a videa nevěstí nic špatného. Horší je to, když se o svá vnoučata nezajímají, pouze velmi sporadicky, ideálně, když něco dětičky slaví. Může jít třeba o svátek, narozeniny či Vánoce. V tu chvíli se k vám domů přiženou jako velká voda a komedie začíná. Focení každého kroku a hlavně při bujarém objímání svých milovaných vnoučat. Po tomto aktu se odeberou domů, všechny fotky sdílí na sítích nebo se jimi chlubí všem v okolí a pyšní se titulem babička roku. Po této návštěvě se neozývají do doby, kdy nastane jiné jubileum nebo svátek. Dětem se to dost těžko vysvětluje.
Závěrem mohu říct jen to, že se nebojte, ten kdo má větší množství rodinných fotek na internetu, nemá lepší život než vy. Nikdo není dokonalý a na vztazích se může pracovat, ale jen tehdy pokud si problém dokážete přiznat.
Elon Musk a Neuralink
Elon Musk se narodil v roce 1971 v Jihoafrické republice, kde strávil i celé své dětství. Následovalo studium na Pensylvánské univerzitě, titul z fyziky a chemie a také první projekt – mapovací portál Zip2. Následoval ještě významnější projekt, který byl logickou reakací na aktuální rozvoj internetu v té době – internetové platby Paypal . Následně přišla Tesla, další velmi ambiciozní projekt, který zafungoval a dnes je Tesla leadrem na poli elektromobilů a její čištý zisk byl v loňském roce téměř 140 milionů dolarů. Ještě ambicioznější projekt je Space X, který má do budoucna umožmit komereční a finančně dostupnější lety do vesmíru a díky němuž bychom podle Muska v budoucnu mohli kolonizovat Mars.
Neuralink je společnost, která vyvíjí zařízení, jež má za úkol se spojit s lidským mozkem a pomocí jeho aktivity pak ovládat třeba počítač nebo telefon. V současné době zaměstnává cca 100 lidí, Elon Musk do ní vložil téměř 100 milionů dolarů a dalších 50 milionů dolarů získal od investorů. Elon Musk přichází se zařízením, které se implementuje do mozku pomocí precizního robota. Zařízení se mozku přiblíží pomocí 4 dírek o průměru 8mm, do kterých jsou vloženy senzory a za ucho se pak dá miniaturní počítač. Výzkum zatím probíhá v teoretické rovině, neboť na testování na lidech zatím chybí potřebné povolení. Musk ale své zařízení prozatím testuje na zvířatech, zejména na krysách a úspěšnost se jeví být vysoká, firma udává úspěšnost kolem 87%. Co ale zůstavá velkou neznámou a co také brání naplno rozjet testování tohoto nového projektu, jsou zdravotní rizika. Zatím nevíme, co senzory tak blízko mozku mohou člověku způsobit. Může to být krátkodobé i dlouhodobé poškození nebo trauma.
Všechny projekty Elona Muska včetně Neuralinku, mají za cíl pomoci lidské společnosti. Neuralink by měl pomoci pacientům s nemocí, která jim brání ovládat informační technologie rukou (např.paralýza). Tito lidé by v budoucnu mohli ovládat například mobilní telefon pouhou myšlenkou. Samozřejmě se i nabízí praktické zjednodušení běžného života, tj. například psaní SMS nebo emailů pomocí myšlenky. Zatím je tento projekt na samém začátku, jisté ale je, že tento miliardář a vizionář své vize neopouští a vždy je dotahuje do úspěšného konce. O Elonu Muskovi a jeho projekt tak určitě brzy opět uslyšíme.
Pomalá versus rychlá móda. Je stávající situace udržitelná?
Slow fashion, neboli pomalá móda. Výraz, s kterým se setkáváme stále častěji. V souvislosti s tím, jak lidé začínají více přemýšlet o udržitelném rozvoji společnosti na naší planetě, mění se přístupy k produkovanému zboží. Začíná se více dbát na kvalitu než kvantitu. Avšak tento trend nás zasahuje pomaleji, než by bylo potřeba. Lákavé nabídce obchodních domů, ve kterých lze pohodlně nakoupit oblečení za nízké ceny, se opravdu těžko odolává. Každý z nás by se měl proto zamyslet, zda skutečně za tyto ceny dostává to, co chce.
Levné výrobky jsou jen jednou proměnnou. Měli bychom přemýšlet, jakou cestou se oblečení dostalo až do našich obchodních domů. Kdo ho vyrobil, jaká je odměna pro zaměstnance, kteří se na jeho výrobě podíleli (zamysleme se nad etikou a Fair trade, tedy spravedlivým obchodem), jak dlouho a jakými dopravními prostředky k nám putovalo, tedy jakou stopu jeho cesta zanechala na životním prostředí.
Velkou spotřebou oblečení zatěžujeme životní prostředí jak při výrobě, tak při zpracování odpadu, který při produkci vzniká. Další zátěží je finální rozpad oděvů při skládkování. Dalším nebezpečím, které hrozí, jsou environmentální dopady v místě výroby. Jde zejména o možné vyčerpání zdrojů a znečištění prostředí.
Výhody globalizovaného světa určitě vidíme všichni, ale když se podíváme na nevýhody, které spíše vidět nechceme, je jich mnoho.
Neměli bychom se spíše zaměřit na domácí produkty, podporu domácího trhu?
Pomalou módou můžeme podpořit kvalitu nad kvantitou, výrobě zboží je věnováno více času, což se projevuje i v delší životnosti finálních výrobků. Menším, ale kvalitnějším množstvím oblečení vyrobeného z přírodních materiálů, které bude nadčasové, univerzální a takové, aby nepodléhalo rychle se měnícím trendům, ulevíme životnímu prostředí. Stejně tak tím, že budeme nakupovat lokálně.
Bylo by dobré, kdybychom vnímali nákup pomalé módy jako investici do budoucna.
A přesto se máme
Nedá se říct, že by všichni, kdo v naší zemi žijí, měli dokonalý život. Spousta z nás si musí nejednu věc odepřít, aby vyšla s penězi, které má. Někdy si odříkáme luxusní věci a někdy i věci zdánlivě obyčejné a běžné. To podle toho, nakolik napnutý je náš rozpočet.
Ale jak tvrdí index společenského vývoje od společnosti Deloitte, zoufat si nemusíme. I když mají mnozí z nás problémy vyjít s penězi, máme se daleko líp, než jsme se mívali dřív. Naše kupní síla podle tohoto zdroje vzrostla od dob sametové revoluce o dvě třetiny, což znamená, že ten, kdo si tehdy mohl koupit tři nějaké věci, si dnes může koupit stejných věcí hned pět.
I když logicky jak kdo, protože si někteří z nás od těch časů polepšili více a někdo méně, a jsou i ti, kdo si pohoršili. Celkově však prý máme dvacátou čtvrtou nejvyšší životní úroveň mezi 146 zeměmi, které byly do tohoto hodnocení zapojené. A to vůbec není špatné.
Ty tam jsou i doby, kdy jsme byli přijímaní do Evropské unie jako chudí příbuzní se 69 procenty průměrné životní úrovně tehdejší unijní patnáctky. Dnes už jsme docela jinde, daleko výš. Platy u nás rostou od roku 1993 nepřetržitě a v letošním prvním pololetí jsme prý brali v průměru 33297 korun hrubého, kdežto v roce 1989 jen 3170 Kč.
A prý si navzdory tomu nevyhazujeme zbytečně z kopýtka. Šetřili jsme si a pořád si šetříme. V polovině devadesátých let jsme prý měli naspořených 13,05 % ze svých příjmů a loni pořád ještě 10,82 %.
Kupní sílu tak prý dnes máme o dvanáct tisíc korun ročně vyšší než tehdy. Akorát že tu máme ty sociální rozdíly, které jsou pořád větší a větší. A máme tedy i skoro deset procent obyvatel ohrožených příjmovou chudobou. A u toho se nemůžeme zase až tak moc radovat z toho, že není tak zle, že je to jedna z nejnižších hodnot v Evropě.
Příští rok si prý zase polepšíme, a to o devět stovek. Zase budeme o něco blíž průměru Evropské unie. Ale zase nám to přidání sežere růst cen. Tedy těm, kdo dostanou přidáno. Ostatní si pohorší.
Takže se máme líp? Nebo hůř To už nechám na vaší úvaze.
Jak si jako žena v podnikání získat respekt?
V minulosti bylo nemyslitelné, aby volila natož pak aby podnikala. Minulost ale neštěstí zůstává minulostí. Dnes už ženy podnikají stejně pravidelně, jako muži vaří. I v tak moderní společnosti se však najdou odpůrci podnikavých žen. Zkrátka by si je nejraději držely doma u plotny a u dětí. Jak tedy takovým lidem dokázat, že jste dobrá v tom, co děláte?
VŠE ZAČÍNÁ U VZHLEDU
Stále platí, že pokud chcete uspět, musíte začít nejdřív u sebe. Nikdo Vás nebude brát vážně, pokud budete vypadat jako šmudla. Berte svůj zevnějšek vážně. Do podnikání se nejvíce hodí kousky, které podtrhnou Vaši osobnost. Přesto však musíte mít stále na paměti, že reprezentujete svou společnost.
Pokud si s oblékáním nevíte rady, poraďte se s odborníkem. Nic nezkazíte klasickými modely jako jsou sukně, saka, kalhoty a halenky. Velmi klasické a elegantní jsou kousky v černé a šedé barvě. Pokud jste odvážnější a hodí se to do Vašeho podniku, nenechte se vylekat ani barvami nebo vzory. Stále však platí pravidlo: „Nic se nesmí přehánět a méně je někdy více.“
UKAŽTE, KDO JE TU ŠÉF
Chcete vyjít s lidmi, se kterými pracujete, a na kterých doslova závisí Váš příští život, to chápu. Chovat se přátelsky je dobrý začátek úspěšného vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Co je ale důležité, abyste hned dali jasně najevo, kdo je tu šéf. Víte, pokud svým zaměstnancům na začátku nezadáte jasné hranice toho, co je přípustné a co ne, postavit je do latě později Vám půjde už jen těžko
PROSAZUJTE FEMINISMUS
Ženy nejsou lepší než muži a naopak. Pracujete ve stejných rovinách, máte stejný cíl. Nechovejte se k mužským jedincům svého pracovního týmu jinak než k těm ženským. Pokud chcete, aby Vás muži respektovali, musíte se k nim tak chovat.
JSTE ŽENA
„…muž by to ale udělal takhle a z mužského hlediska tamto…“ Tyto poznámky můžete na počátku slýchávat. Obzvláště pak v případě, že jste převzala místo po kolegovi, tedy muži. Je důležité si zapamatovat, že Vy nejste muž. Ať už chceme či ne, ženy mají na život a práci úplně jiný pohled než muži. V žádném případě to však neznamená, že Váš způsob je špatně. Teď jste tu Vy, jste žena a bude se to dělat po Vašem.
Být ženou v podniku je i po desítkách let stále těžké. Neuzavírejte se do sebe a v žádném případě se neměňte kvůli mužskému stanovisku. Buďte pyšná, že jste žena a kam jste to z této pozice dopracovala. Dávejte každá den lidem najevo, jak moc si vážíte jejich podpory. Usmívejte se. A nezapomeňte, že podnikatelka jste, ať se to okolí líbí nebo ne.
Jak si vylepšit a obohatit váš dům nebo byt?
Pokud chcete, aby váš byt byl o něco hezčí a přitažlivější, tak je tu pár rad pro vás. Základem úplně všeho je změna. Pokud nic nezměníte, tak se nic nestane. Pokud nechcete utrácet tak zkuste prohodit nábytek. Například prohoďte skříň s postelí nebo stůl s křeslem. Důvod je jednoduchý. Jde o změnu vašeho stereotypu. Pokud se 5 let díváte na to stejně tak vás to nemůže již okouzlit. Pokud přemístíte nějak nábytek, tak docílíte nějaké odlišnosti. To je to co potřebujeme. Zároveň vás to nebude stát žádné peníze, jen trošku sil a námahy.
Teď se podíváme na variantu, kde už by, jste mohl něco málo ze svých peněz přece jen dát. Tohle budou takové levné vylepšení vašeho bytu. První takové známé vylepšení je vymalování. Ano opravdu to funguje. Pokud máte všude bílé stěny tak to není moc okouzlující. Osobně doporučuji teplé barvy, ale i studené nejsou vůbec špatné. Je to jen na úhlu pohledu člověka. Tahle varianta není moc drahá, ale přece jen stojí také nějakou tu námahu. Zároveň to zaručí to naše vylepšení a takovou novou krásu bytu nebo domu. Čehož vlastně chceme docílit. Další zajímavou variantou jsou obrazy. Obrazy dokáží zkrásnit váš byt. Není zapotřebí ani moc obrazů.
Stačí 3 nebo 4 obrazy a máte hotovo. Dodá to nějakou tu šťávu a to je dobře. Cenově vám to určitě nic velkého z peněženky nevezme. Poslední variantu, kterou můžete využít je nákup. Nákup něčeho co se vám hodně líbí. Například nová skříň, kuchyňská linka, křeslo a tak dále. Je to už cenově dražší, ale jistě vám to váš dům obohatí. Nové věci jsou vždy zajímavé a přitažlivé. Varianta jsou třeba i Závěsy, které hodí nový efekt do domu. Jak už jsem zmínil je to jen o vás a o vaší fantazii. Úplně nejlepší je si v domě pořádně uklidit. To je asi ta největší změna, která může nastat. Říká se, že to pak vypadá jako nový byt nebo dům.
Není dieta jako dieta
Setkal se s ní snad každý. Dietu držíme z pocitu méněcennosti, ale také z čistě zdravotních důvodů. Různých druhů diet je skutečně nepřeberné množství. Slovo dieta však neznamená pouze hubnutí, ale změnu stravovacího režimu, ke které dochází z mnoha důvodů. Dietu nám nařídí lékař jako podpůrnou léčbu při střevní chřipce, kdy již druhý den máme nesmírný hlad a velmi rádi bychom dietní režim porušili. Dietu mají lidé s onemocněním pankreatu (slinivky), kdy musí striktně omezit jakékoliv tuky. Dietu drží i lidé s vysokým krevním tlakem, kteří mají zase omezený příjem soli a draslíku.
Redukční dieta
Nejznámějším omezením příjmu potravy je redukční dieta. Tu drží samozřejmě především ženy, které nejsou spokojeny se svojí postavou a chtějí se tzv. „vejít do plavek“. Ale redukční dieta má i svá zdravotní opodstatnění. Řada lidí totiž netuší, že obezita patří mezi závažné příčiny celé řady chorob. V lepším případě jde o choroby pohybového aparátu typu progresivní artritidy či kloubní artrózy, v horším případě může nadměrná hmotnost spustit mnoho druhů autoimunitních chorob či chorob srdce.
Typy redukčních diet
Dietologové rozdělují redukční diety na čtyři druhy podle účinnosti.
1. Tekutá dieta. Funguje na principu komerčně vyráběných nízkoenergetických nápojů, které člověka zasytí a díky ztrátě pocitu hladu, sníží příjem potravy na minimum. Bohužel často obsahuje extrémně málo kalorií, což vede ke ztrátě svalové tkáně. Proto se může držet jen krátkou dobu. Tato dieta má tzv. „jojo efekt“, kdy člověk znovu nabude původní hmotnost.
2. Nízkosacharidová dieta s vysokým obsahem bílkovin. Lidé držící tento typ diety jedí potraviny chudé na sacharidy. Pří této dietě ubývá pouze svalová tkáň nikoliv tuk. I po této dietě většinou člověk znovu přibírá na hmotnosti.
3. Vyvážená dieta s nízkým obsahem tuků a s vysokým obsahem sacharidů a vlákniny. Ideální dieta. Pokud člověk skutečně dodrží vyvážený příjem potravin s vysokým podílem vlákniny a sacharidů, ale s malým podílem tuku, může být tato dieta velmi efektivní. Zvláště v kombinaci s pohybovou aktivitou.
4. Jednosložková dieta. Dietu tvoří pouze jedna složka potravy. Příkladem je ovocná dieta, nebo dokonce dieta tvořená pouze konzumací banánů. Tato dieta je naprosto neúčinná a pro organismus nebezpečná.
Kvalitní IT specialisté jsou na roztrhání
Mnoho českých firem se potýká s dlouhodobým nedostatkem IT odborníků. Nejhorší situace je zejména u kvalifikovaných specialistů, jako jsou programátoři pro Javu nebo .NET. Chybějí rovněž specialisté na IT bezpečnost a projektoví manažeři.
Rostoucí poptávka po těchto odbornících umožňuje uchazečům neustále zvyšovat své nároky na mzdu a také si více vybírat, jaký druh práce budou vykonávat.
Zaměstnavatelé jsou tak mnohdy tlačeni k tomu, že programátory musejí přeplácet, aby si je udrželi. Střední hodnota jejich mezd vloni vyšplhala až na 52 498 korun. U zkušených IT specialistů pak není ničím výjimečným ani příjem šplhající se ke stu tisícům. K tomu jim firmy nabízejí ještě další lákavé benefity, například v podobě lákavých residencí pro zahraniční rekreaci nebo proplácení dovolené živnostníkům.
Mezi nejlépe placené patří specialisté na bezpečnost dat, naopak nejméně placení jsou správci sítí či systémoví administrátoři. Platy odborníků v IT oboru přitom zřejmě i nadále porostou, vzhledem k tomu, že poptávka po nich roste neúměrně k jejich počtům.
Firmy postrádají desítky tisíc pracovníků v IT a odhaduje se, že jen do konce letošního roku jim bude chybět kolem třicet tisíc zaměstnanců.
Současný nedostatek odborníků informačních technologií by jistě pomohl vyřešit větší příliv nových sil – vhodných absolventů škol. Těch se ovšem rovněž nedostává. Na vině přitom není malý zájem o studium IT oborů – ten je poměrně stabilní, ale klesající počty studentů v univerzitních posluchárnách. V současnosti totiž na vysokých školách studují populačně slabé ročníky a počet IT studentů tak celkově klesá. V minulém roce studovalo tyto obory jen kolem dvacítky tisíc studentů a počet absolventů se tak v posledních pěti letech snížil o více než tisícovku.
Společnosti se rovněž potýkají s drastickým nepoměrem mužů a žen zaměstnaných v IT sektoru. Na jednu ženu v tomto oboru totiž připadá až 10 mužů. Mezi uchazeči ženy zoufale chybí, přestože firmy by je zaměstnaly rády.