A přesto se máme

Nedá se říct, že by všichni, kdo v naší zemi žijí, měli dokonalý život. Spousta z nás si musí nejednu věc odepřít, aby vyšla s penězi, které má. Někdy si odříkáme luxusní věci a někdy i věci zdánlivě obyčejné a běžné. To podle toho, nakolik napnutý je náš rozpočet.
Ale jak tvrdí index společenského vývoje od společnosti Deloitte, zoufat si nemusíme. I když mají mnozí z nás problémy vyjít s penězi, máme se daleko líp, než jsme se mívali dřív. Naše kupní síla podle tohoto zdroje vzrostla od dob sametové revoluce o dvě třetiny, což znamená, že ten, kdo si tehdy mohl koupit tři nějaké věci, si dnes může koupit stejných věcí hned pět.
svět z evropských bankovek
I když logicky jak kdo, protože si někteří z nás od těch časů polepšili více a někdo méně, a jsou i ti, kdo si pohoršili. Celkově však prý máme dvacátou čtvrtou nejvyšší životní úroveň mezi 146 zeměmi, které byly do tohoto hodnocení zapojené. A to vůbec není špatné.
Ty tam jsou i doby, kdy jsme byli přijímaní do Evropské unie jako chudí příbuzní se 69 procenty průměrné životní úrovně tehdejší unijní patnáctky. Dnes už jsme docela jinde, daleko výš. Platy u nás rostou od roku 1993 nepřetržitě a v letošním prvním pololetí jsme prý brali v průměru 33297 korun hrubého, kdežto v roce 1989 jen 3170 Kč.
A prý si navzdory tomu nevyhazujeme zbytečně z kopýtka. Šetřili jsme si a pořád si šetříme. V polovině devadesátých let jsme prý měli naspořených 13,05 % ze svých příjmů a loni pořád ještě 10,82 %.
magnet na peníze
Kupní sílu tak prý dnes máme o dvanáct tisíc korun ročně vyšší než tehdy. Akorát že tu máme ty sociální rozdíly, které jsou pořád větší a větší. A máme tedy i skoro deset procent obyvatel ohrožených příjmovou chudobou. A u toho se nemůžeme zase až tak moc radovat z toho, že není tak zle, že je to jedna z nejnižších hodnot v Evropě.
Příští rok si prý zase polepšíme, a to o devět stovek. Zase budeme o něco blíž průměru Evropské unie. Ale zase nám to přidání sežere růst cen. Tedy těm, kdo dostanou přidáno. Ostatní si pohorší.
Takže se máme líp? Nebo hůř To už nechám na vaší úvaze.

Není dieta jako dieta

Setkal se s ní snad každý. Dietu držíme z pocitu méněcennosti, ale také z čistě zdravotních důvodů. Různých druhů diet je skutečně nepřeberné množství. Slovo dieta však neznamená pouze hubnutí, ale změnu stravovacího režimu, ke které dochází z mnoha důvodů. Dietu nám nařídí lékař jako podpůrnou léčbu při střevní chřipce, kdy již druhý den máme nesmírný hlad a velmi rádi bychom dietní režim porušili. Dietu mají lidé s onemocněním pankreatu (slinivky), kdy musí striktně omezit jakékoliv tuky. Dietu drží i lidé s vysokým krevním tlakem, kteří mají zase omezený příjem soli a draslíku.

tlusté břicho

Redukční dieta

Nejznámějším omezením příjmu potravy je redukční dieta. Tu drží samozřejmě především ženy, které nejsou spokojeny se svojí postavou a chtějí se tzv. „vejít do plavek“. Ale redukční dieta má i svá zdravotní opodstatnění. Řada lidí totiž netuší, že obezita patří mezi závažné příčiny celé řady chorob. V lepším případě jde o choroby pohybového aparátu typu progresivní artritidy či kloubní artrózy, v horším případě může nadměrná hmotnost spustit mnoho druhů autoimunitních chorob či chorob srdce.
ovoce a zelenina

Typy redukčních diet

Dietologové rozdělují redukční diety na čtyři druhy podle účinnosti.

1.       Tekutá dieta. Funguje na principu komerčně vyráběných nízkoenergetických nápojů, které člověka zasytí a díky ztrátě pocitu hladu, sníží příjem potravy na minimum. Bohužel často obsahuje extrémně málo kalorií, což vede ke ztrátě svalové tkáně. Proto se může držet jen krátkou dobu. Tato dieta má tzv. „jojo efekt“, kdy člověk znovu nabude původní hmotnost.

2.       Nízkosacharidová dieta s vysokým obsahem bílkovin.  Lidé držící tento typ diety jedí potraviny chudé na sacharidy. Pří této dietě ubývá pouze svalová tkáň nikoliv tuk. I po této dietě většinou člověk znovu přibírá na hmotnosti.

3.       Vyvážená dieta s nízkým obsahem tuků a s vysokým obsahem sacharidů a vlákniny. Ideální dieta. Pokud člověk skutečně dodrží vyvážený příjem potravin s vysokým podílem vlákniny a sacharidů, ale s malým podílem tuku, může být tato dieta velmi efektivní. Zvláště v kombinaci s pohybovou aktivitou.

4.       Jednosložková dieta. Dietu tvoří pouze jedna složka potravy. Příkladem je ovocná dieta, nebo dokonce dieta tvořená pouze konzumací banánů. Tato dieta je naprosto neúčinná a pro organismus nebezpečná.